Manuka

Manuka

Balmín metlatý (Leptospermum scoparium), nazývaný také původním domorodým názvem Manuka, nejrozšířenější druh rodu balmín, je nenáročná teplomilná dřevina pěstovaná pro své květy a v poslední době i pro objevené léčebné účinky.

Tato dřevina má pro domorodé obyvatele tradičně význam jako zdroj příležitostné lahůdky a hlavně léčivá rostlina. Pružná, ztuhlá sladká tekutina vytékající z poraněných mladých větví je považována za vítané zpestření jednoduché stravy hlavně dětmi a ke zmírnění kašle u dospělých. Podobně i kůru užívají ke zmírnění bronchitidy. Z listů dělají masti, žvýkají je nebo vdechují jejich výpary. Z těžkého a tvrdého dřeva vyrábějí drobné nástroje a topí jím, pro specifickou vůni všeobecně slouží k uzení, hlavně ryb.

V posledních desetiletích je věnována značná pozornost esenciálnímu oleji získávaného z listů. Obsahuje v příhodné kombinaci mnoho flavonoidů a terpenoidů které mají dobré antimikrobiální, antimykotické, protizánětlivé, protialergické a snad i protinádorové účinky. Používané oleje jsou pomocníkem při léčbě ekzémů, lupenky, akné a rozličných zánětů.

Med získaný včelami z květů balmínu metlatého má specifickou chuť a ještě před nedávnem měl pouze kulinářský význam. Nyní byla zjištěna i jeho antibakteriální aktivita které dosahuje svým vysokým obsahem vhodných enzymů. Při desinfekci ran vykazuje obdobnou antiseptickou účinnost jako klasický peroxid vodíku. Účinkuje např. i na Staphylococcus aureus a Helicobacter pylori.

Hlavní překážkou k širokému používání v klasické medicíně je skutečnost, že nelze např. bezpečně zajistit stejné chemické složení jednotlivých snůšek medu, jedna se od druhé odlišuje. Obdobně je to i u olejů, od sebe se odlišují obsahem léčivých látek oleje získané ze dvou stromů rostoucích blízko sebe. Navíc oba preparáty se skládají z mnoha aktivních látek jejichž dlouhodobý společný vliv na lidský organizmus není dobře prozkoumán.

Prvotní význam pro jeho rozšíření do různých teplých oblastí světa jsou, s přihlédnutím k snadnému pěstování, hlavně líbivé květy. Vysazuje se v okrasných zahradách, mnohde vytváří živý plot, ohrazení cest nebo se vysazuje jako nenáročná rostlina pro zarostení vyčerpaných a neplodných stanovišť. Je to proměnlivý druh, z původně bílých nebo slabě narůžovělých jednoduchých květů byly vyšlechtěny plnokvěté rostliny s květy růžovými, červenými i různě pestrými a vykvétající na keřích nebo stromech rozličného vzrůstu. Je pěstován také jako pokojová rostlina i v bonsajové formě.

V mírném podnebném pásu se pěstuje jako rarita kterou nutno na zimu stěhovat do studeného skleníku neboť je pouze mírně mrazuvzdorný. Starší rostlina snese krátkodobě pokles teploty pod bod mrazu, musí se ale chránit před studeným větrem; z namrzlého nebo starého dřeva již neobrůstá.

Mořeplavec James Cook během své plavby začal používat listů balmínu metlatého jako náhražky při vaření čaje a tento způsob se dlouho udržel i u přistěhovavše se nových obyvatel. Pozůstatkem je jeho anglické pojmenování "Tea tree". Zde často dochází k nejasnostem, neboť pod názvem Tea Tree Oil se prodává léčivý přípravek obsahující silici stromu kajeputu střídavolistého (Melaleuca alternifolia). Léčivé přípravky z balmínu metlatého (med nebo olej) mívají v názvu maorské jméno "Manuka".