Neroli
100% esenciálny olej
od 11,20 €
10ml
inspirováno výstředními vůněmi z počátku 20. století
Objem |
---|
4,06 €
Nie je na sklade
Zprávy o využívání vonných látek jsou staré jako historie sama. Vůně čerstvých květin zlepšovala náladu a stimulovala, pálení aromatických suchých rostlin očišťovalo a doprovázelo rituální náboženské obřady. Výsledkem snahy izolovat vůně a mít je kdykoliv po ruce i mimo vegetační období, na cestách nebo jako antiseptikum při epidemiích, bylo objevení metody macerace a extrakce. Vonné látky se nejdříve vázaly na tuk nebo olej, později se extrahovaly v alkoholu. Od 19. století dodnes se silice získávají nejčastěji destilací vodní parou. Ve 2. polovině 19. století začíná výroba syntetických látek, která spolu s přírodními umožňuje ve 20. století obrovský rozkvět parfumerského průmyslu.
Pro milovníky vůní a aromaterapie zvláště je štěstí, že o oblibě vůní existují četné písemné zprávy i archeologické důkazy již z dob nejstarších nám známých civilizovaných společností.
V naší nabídce historické aromaterapie jsme provedli výběrový průřez těmito speciálními dějinami tím nejzajímavějším způsobem: pomocí odborných pramenů jsme zrekonstruovali oblíbené vonné kompozice známých historických osobností.
Koncem 19. století svět vůní znovu objevil fialku. Fialkové parfémy byly dlouho módní, začátkem 20. století se k nim přidávaly i jiné květinové vůně a módními se staly různé květinové fantazie. Tyto na tehdejší dobu výstřední vůně, byly oblíbené zejména ve světě umělců, hereček a tanečnic. Sarah Bernhardt kromě toho nakupovala v Paříži i těžké vůně s množstvím mošusu, neroli a pačuli. A zde již začíná novodobá éra rozkvětu parfumerského průmyslu, využívajícího stále více uměle vyrobených vůní, kdy nové a nové parfémy a zvětšující se řady výrobců zaplavují světové trhy.
Sarah Bernhardt, rozená Henriette-Marie-Sarah Bernardt, (22. října 1844 Paříž – 26. března 1923 Paříž) byla francouzská herečka, jedna z nejvýznamnějších divadelních osobností 19. a počátku 20. století. Sarah Bernhardtová byla mnohostranná, talentovaná herečka, dosáhla úspěchu jak v klasickém repertoáru, tak v moderních hrách. Proslula krásným hlasem, pohybovou elegancí a temperamentem, tyto vlastnosti z ní dělaly ideální herečku v období romantismu, které si potrpělo na přehnané deklamace a velká rozmáchnutá gesta. Největšího úspěchu dosahovala ve francouzských moderních hrách, přesto nelze opomíjet i její úspěšné ztvárnění nefrancouzského dramatu. Zajímavostí je, že dokázala ztvárnit i řadu mužských rolí, z nichž nejznámější se stalo její vystoupení v roli Hamleta od Williama Shakespeare (1899). V díle L’aiglon (Orlík) od Edmonda Rostanda ztvárnila roli vévody Zákupského, v Mussetově hře Lorenzaccio pak titulní roli Lorenza Medicejského.