Melaleuca ericifolia
pomáha pri liečbe horných ciest dýchacích a hojí odreniny
Objem | |
---|---|
Indikácie | Dýchacie cesty, Nádcha a prechladnutie, Nespavosť a poruchy spánku, Odreniny a pomliaždeniny, Opary a dutina ústna |
Vôňa | |
Tón |
od 3,72 €
Rosalina – sladká sestra čajovníka.
Esenciálny olej Rosalina, nazývaný tiež levanduľový čajovník je pomerne nový olej, pozornosť sa mu venuje od roku 1922. má jemnú, sviežu, levanduľovo drevitú vôňu s podtónom gáfru a patrí k bezpečným olejom. Pochádza z kríka Melaleuca ericifolia rastúceho v Austrálii a Tasmánii divoko alebo na plantážach, z ktorého sa získava parnou destiláciou listov a mladých výhonkov. Je rovnakého rodu ako Tea Tree (Melaleuca), čo naznačuje jeho podobné vynikajúce vlastnosti, ale v jemnejšej a príjemnejšej variante, ktorá určite bude pre mnohých spotrebiteľov oveľa prijateľnejšia. Pre obsah 1,8-cineolu, čo je známe expektorans, je Rosalina alternatívou k Eukalyptu pri dýchacích ťažkostiach. Vysoký obsah linaool zase Rosalinu predurčuje k upokojeniu a pri nespavosti.
Rosalina je vynikajúca predovšetkým v aromaterapii, masážach a kozmetike. Ako jeden z mála olejov, ho možno použiť na pokožku v neriedenom stave, avšak lepšia je v nosnom oleji. Je vynikajúca najmä v kozmetických výrobkoch na aknóznu a nečistú pleť, pri oparoch a k revitalizácii pokožky, v prostriedkoch na prečistenie a osvieženie vzduchu.
Rosalina je priateľská k deťom a k seniorom, je dobrým priateľom v zimných časoch alebo chvíľach napätia. Hoci patrí k drahším olejom, v našej spoločnosti si ho môžete zaobstarať sa veľmi príjemnú cenu.
Kajeput střídavolistý (Melaleuca alternifolia Cheel, 1924), spolu s dalšími druhy téhož rodu známý jako čajový nebo čajovníkový strom, je strom keřovitého vzrůstu, divoce rostoucí v močálech a mokřinách severovýchodního pobřeží Nového Jižního Walesu v Austrálii. S čajovníkem nemá nic společného, svůj název získal podle charakteristického tvaru "T" (odtud T-tree, později zkomolen na "tea" tree) je příbuzný blahovičníkům a myrtám.
Kajeput střídavolistý byl Evropany objeven výpravou kapitána Cooka roku 1770. Tenkrát byl kajeput skutečně použit k přípravě čaje, proto se mu dodnes v anglicky mluvících zemích říká čajový strom, tea tree. Botanik výpravy, Sir Joseph Banks, odvezl listy do Anglie k dalšímu studiu.
Roku 1923 provedl A. R. Penfold, ředitel Vládního muzea technologie a užitých věd v Sydney, analýzu silice z listů kajeputu a zjistil, že její antiseptické účinky jsou 13× silnější než fenol, v té době univerzální standardní desinfekční přípravek.
S každou další studií se ukazovaly další možnosti využití oleje k léčbě kožních plísní, diabetických gangrén, popálenin i k ošetření drobných oděrek a k aromaterapii. V současnosti je čajovníkový olej běžnou součástí mnoha domácích lékárniček, přidává se do kosmetických přípravků pro lidi i zvířata.
Hodnotenie zákazníkov