Céder himalájsky

Cedr

Cedr (Cedrus) je rod horských dlouhověkých jehličnatých stálezelených stromů dosahujících mohutného vzrůstu. Je součásti čeledě borovicovitých, při podrobnějším dělení je s ohledem na příbuznost zařazen do podčeledě jedlové (Abietoideae). Cedr pochází z hornatých oblastí Blízkého východu, konkrétně z pohoří Libanon a Antilibanon v Libanonu a Sýrii, Taurus a Antitaurus v Turecku, Troodos na Kypru, ze severní Afriky z pohoří Atlas v Maroku a Alžírsku a ve střední Asii z Himálaje, kde také se všude ve volné přírodě, byť v rozdílném množství, vyskytuje. Jehlice opadávají co 3 až 6 let, produkují hodně silic.

V překladech z ruštiny se často objevuje pojem „sibiřský cedr“ (v ruštině „Сиби́рский кедр“). Zde se jedná o lidové pojmenování borovice limby sibiřské. V angličtině se zase objevuje pojmenování „cedar“ (=cedr) pro různé druhy jehličnanů z čeledi Cupressaceae (např. Redcedar, Whitecedar, incense cedar, Chilean cedar...)

Cedr pochází z hornatých oblastí Blízkého východu, konkrétně z pohoří Libanon a Antilibanon v Libanonu a Sýrii, Taurus a Antitaurus v Turecku, Troodos na Kypru, ze severní Afriky z pohoří Atlas v Maroku a Alžírsku a ve střední Asii z Himálaje, kde také se všude ve volné přírodě, byť v rozdílném množství, vyskytuje.

Jehličnatý strom s větvemi nerostoucími v přeslenech dosahuje ve vzácných výjimkách výšky až 40 m, jinak běžně něco málo přes 20 m. Také zcela výjimečně může být výčetní tloušťka jeho kmene okolo 3 m a strom se může dožít 1000 let. Mladší rychle rostoucí stromy mají pyramidální korunu, starším se koruna u některých druhů roztahuje a dostává široký deštníkovitý tvar, větve se blíží vodorovné poloze. Rostou v nadmořských výškách od 1400 do 2500 m n. m. Dřevo stromů je velmi pevné, odolné proti hmyzu a houbovitým chorobám.